Bez řady členů týmu laborujících se zraněním nebo plnících si pracovní či rodinné povinnosti jsme v sobotu 1. února vyrazili na 15. ročník Memoriálu Míly Koloce do Ústí nad Labem. Nebýt výpomoci dvou hráčů, kteří kmenově patří do jiných celků, asi bychom o prodloužení série našich prvenství na tomto turnaji ani nemohli usilovat. Nakonec se ale vše podařilo nejen co se týče sestavy, ale také výsledkově. Po vydřené remíze 10:10 s Jabloncem sice rozhodoval o našem triumfu v turnaji až větší celkový počet vstřelených branek, ale na to se historie ptát nebude. Libčice Memoriál Míly Koloce opanovaly už pošesté v řadě a v tabulce celků s největším počtem triumfů se osamostatnily před domácí Chemičkou. Jako bonus navíc do Libčic putovala trofej pro nejlepšího střelce turnaje, kterou získalo za 27 dosažených branek naše pravé křídlo Janis Aliapulios.

V prvním utkání nás na turnaji čekala již tradičně Čambavamba. Kvůli brzkému rannímu vstávání sice řadě hráčů chvíli trvalo dostat se do provozní teploty, situace ale byla v tomto ohledu stejná na obou stranách. Se soupeřem, jenž nastupuje o soutěž níž, jsme si tudíž vcelku snadno poradili v utkání hraném na 1×25 minut poměrem 16:8. Ani další tradiční účastník Memoriálu, dánský FIF Fjerritslev, nás nedokázal patřičně prověřit. Rozdíl ve věku, hmotnosti, fyzické kondici, a nakonec i házenkářských dovednostech byl značný, což vyústilo v naše vítězství 20:12. Jak se později ukázalo, dvacet vstřelených branek z tohoto utkání sehrálo důležitou roli v tom, že jsme nakonec brali na turnaji celkové vítězství.

Hned ze třetího utkání s Jabloncem jsme totiž vydolovali jen remízu 10:10. Soupeř do Ústí přivezl ambiciózní tým vhodně nakombinovaný z mladých běhavých hráčů a zkušených házenkářů v čele s brankářem. I když jsme měli po většinu času více ze hry, nevyužili jsme hned několika možností Jablonci gólově odskočit. To soupeř potrestal a krátce před koncem vedl 10:9. Alespoň bod za spravedlivou remízu nám nakonec zachránila proměněná sedmička v poslední minutě.

Z obou domácích celků nás pak nejdříve čekalo Ústí nad Labem „B“. To už jsme věděli, že se musíme kromě výhry zaměřit i na počet vstřelených branek, který při rovnosti bodů rozhodoval o celkovém umístění na Memoriálu. A protože Jablonec také procházel turnajem vyjma vzájemné remízy bez další ztráty, bylo jasné, že cesta k prvenství povede přes co nejvíce vstřelených branek. Ústecké „béčko“ jsme nakonec porazili 17:10.

Protože Jablonec dokončil svou cestu turnajem ještě před tím, než jsme nastoupili k poslednímu utkání, věděli jsme, že v zápase proti Ústí nad Labem „A“ nám k celkovému prvnímu místu bude stačit výhra a zároveň alespoň 9 vstřelených branek. V prvních deseti minutách nás nejspíše svazovala nervozita, soupeř těžil z chyb v obraně a nám se nedařilo odskočit. Zbytek utkání jsme ale zvládli, zvítězili 14:11 a tím pádem splnili obě podmínky k celkovému triumfu.

Turnaj kromě pozitivních stránek, jako bylo nasazení, bojovnost, rychlé protiútoky či spolupráce spojek, ukázal také naše slabiny. Na jejich odstranění teď budeme ve zbývajících třech týdnech do začátku jarní části ligy intenzivně pracovat. První ostré utkání v roce 2020 pak absolvujeme 22. února od 17:00 ve Šťáhlavech.

Závěrem ještě zbývá poděkovat organizátorům 15. ročníku Memoriálu Míly Koloce za přátelskou atmosféru, která na celém turnaji panovala. Už nyní se těšíme na příští ročník, na kterém budeme usilovat o prodloužení už tak úctyhodné vítězné šňůry.

Sestava a branky Libčic: Kříž, Šimánek – Česák 6, Breyl 4, Hovorka 11, Gebauer 8, Svoboda 8, Aliapulios 27, Chlupáč, Havlovec 13