V sobotu 22.8. se na libčickém koupališti konala IX. velká cena Libčice nad Vltavou ve šplhu na laně a doprovodném šplhu na tyči. Závod začal žákovskými kategoriemi, a to jak jinak než na tyči. Už ráno to vypadalo, že bude pršet, ale nakonec jsme se po vášnivé debatě rozhodli pro venkovní variantu s tím, že se dorostenci a dospělí přesunou do místní tělocvičny v Sokole. Zpět k žákům. V takto mladé kategorii se utkalo hned 23 závodnic a závodníků převážně ze Sokola Dvůr Králové nad Labem doplněné o Sokol Libčice. Zde patří rozhodně za zmínku věk nejmladší závodnice. Domácí 4 letá Anděla Rajnyšová skončila nakonec druhá, hned za 6-letou Emou Hažvovou ze Sokola Dvůr Králové. U Andělky je vidět obrovský potenciál, tak jsem zvědav co nám ukáže za pár let. Perfektních časů se dočkala většina závodního pole na tyči a jsem příjemně překvapen, jak jsou takhle mladí závodníci/ce schopní překonávat svoje rekordy. Viz. výsledky. Neměl bych však opomenout snahu mladých žáků ze Sokola Libčice, kteří už začali šplhat i na laně. A to sice bratři Kolářové, ke kterým se na lano, z mě nepochopitelného důvodu, nepřipojil též místní borec Štěpán Hřebejk. Stejně začínají šplhat na laně i žákyně ze Sokola Dvůr Králové. Všichni zmiňovaní mají nebývalý talent a sílu, jsem zvědav co přinese čas.
Dostáváme se k dorostenecké kategorii, ve které se popralo hned 9 borců a 5 borkyň. Své síly spojily děvčata ze žákovských kategorií za Sokol Dvůr Králové a pokusily se atakovat místní Janu Kiselicovou, která však zabrala, a s časem 6,53s vzlétla k pozici nejvyšší a zaslouženě brala zlato. U žen by se rozhodně neztratila, ba naopak by si odnesla stříbro! Jana má nebývalou formu a doufám, že jí šplh neomrzí, je to všestranná holčina, která se věnuje i Parkouru a dokonce závodně akrobatickému Rock and Rollu. Druhá, Anežka Holanová ze Sokola Dvůr Králové je též nebývale talentovanou holčinou, kdy zvládla vyhrát celkem dvě kategorie. Jak na tyči, tak na laně dlouhém 3m. Bronz brala Kristýna Orlíková s časem 14,89s též ze Sokola Dvůr Králové nad Labem, která zároveň vybojovala stříbro na 3m laně.
U dorostenců se s časem 3,88s probojoval na třetí pozici Richard Kašpar ze Sokola České Budějovice. Stříbro bral časem 3,40s Ondřej Klíč ze Sokola Brno 1 a vytoužené zlato si odnesl borec Tomáš Pouček ze Sokola Příbram, který předvedl neuvěřitelnou formu a poslal čas hluboko pod 3s. Konkrétně 2,87s, což je druhý nejlepší čas v historii a snad nejrychlejší v kategorii na laně dlouhém 4,5m pod širým nebem.
Teď už ale k ženám a že se bylo na co dívat. Tuto podívanou nám zajistily čtyři ženy a všechny si jistě zaslouží alespoň krátkou zmínku. Nepopulární bramboru si nakonec odnesla místní borkyně Alena Vídeňská. Též bych mohl použít výraz smolařka, neboť nezalezla ani jeden platný pokus, když je všechny zmařila sevřením lana nohou, vždy při posledním sáhu. Její časy se rapidně zlepšily, a i přes neúspěch si alespoň odnesla osobní rekord. Věřím, že na dalším závodě se jí určitě poštěstí a zašplhá si platný a ještě lepší čas. Bronzová Veronika Jandová se potýkala se stejným problémem jako její týmová kolegyně Alča, avšak Verča se dokázala oklepat a už od druhého pokusu nasázela další platné pokusy a s osobním rekordem v čase 10,58s brala bronzovou medaili s nadšením. Druhá Jana Hurdálková ze Sokola Dvůr Králové šplhala vyrovnané časy a tuším, že opět s osobním rekordem a s velikým úsměvem na tváři sebrala stříbro v čase 6,79s. Jana se neustále zlepšuje a hýří skvělou náladou, jen tak dál a příště opět s dalším osobním rekordem! Příčka nejvyšší a kdo by to měl být, když ne Veronika Szabóová ze Sokola Poděbrady. Ne – opravdu se ještě nenašla žena, která by tuto suverénku obrala o prvenství. Verču sice v Libčicích nenavštívila její top forma, ale i tak je čas 5,10s u žen famózní výkon a mě nezbývá nic jiného než smeknout a pogratulovat.
V seniorské kategorii se utkali čtyři borci, kteří nám předvedli kvalitní techniku a hezké časy. David Beran bojující za ŠSK Palestra Praha ustanul na 4. příčce s časem 15,09s. Bronz bral neskutečný borec a milovník rychlých motocyklů Jiří Horký, který se trochu trápil a s výsledným časem 12,35s nemůže být spokojený, ale do konce roku ještě času dost a jsem přesvědčen, že na MČR se vytáhne s líbivějšími časy. Vladimír Matouš, to je jméno borce, který vybojoval druhou pozici. Šplhajíc za ŠSK Palestra Praha si odnesl sříbro v čase 11,66s. Na místo nejvyšší se dostal po dlouhé odmlce Pavel Coufal za SG Všetaty a svým časem 10,53s oslavil svůj zlatý návrat.
V kategorii masters se utkali tři ostřílení borci. Vlasťa Růžička ze Sokola České Budějovice sice neměl ani jeden platný pokus, ale rval se jako lev a jen těsně na cívku v 8m nedosáhl. Lubomír Jokel za ŠSK Palestra Praha se vytáhl na 2. příčku a s časem 13,32s si došplhal pro stříbrnou medaili. Peter Greguš ze Sokola Holešov jen jednou dosáhl na osmimetrovou metu a hned v prvím kole si zajistil zlatou medaili. Dostali jsme se k hlavní kategorii závodu na 8m, a to do mužů. Zde se porvalo celkem 12 závodníků a u některých z nich jsme se dočkali opravdu velkého zlepšení. Jedním z nich se stal Filip Šmejkal ze Sokola Praha Vršovice, který sice skončil na čtvrtém místě, jenže s velkým zlepšením osobního rekordu opravdu překvapil, když se časomíra zastavila na hodnotě 7,19s. Doufejme, že v Příbrami předvede alespoň čas stejně rychlý a dostane se tak do prestižního klubu Bedřicha Šupčíka. Na nejnižší bod na bedně ustanul Natanael Měcháček, když se dokázal koncetrovat a s čistými sáhy předvedl hezký šplh a odnesl si zasloužený bronz v podobě 7,09s. Škoda jen, že se nerozjel o fous rychleji, přeci jen má na víc. Stříbrnou medaili si odnesl Patrik Valut, který dlouhou dobu na laně vůbec netrénoval a tak může být s časem 6,51s spokojen, i když je schopen zašplhat hluboko pod 6 s. V mužské kategorii pak vysoko nade všemi vyhrál hostující Martin Vacek za Sokol Libčice s neuvěřitelným časem, a jeho novým osobním rekordem 5,78s dosáhl na osmimetrovém laně snad na čas nejrychlejší vůbec, při pořádání venkovních závodů pod širým nebem. Tak se těšme na další závody a především pak na MČR, kde se s největší pravděpodobností budou přepisovat dějiny Českého šplhu.
Jak se závod povedl (osobní dojem)
Jsem hrozně nadšený z toho, jak se povedlo počasí. Měly přijít dokonce bouřky, avšak nakonec bylo poměrně pěkně a tak můžu zhodnotit závod za povedený, i přes velké technické problémy, se kterými jsme si pohotově poradili. Např. hned na samotném začátku odešel jeden ze zesilovačů, pak tiskárna a nakonec přestal fungovat i jeden z mikrofonů. Všem organizátorům a rozhodčím moc děkuji za parádní závod, kterým jsem mohl být součástí. Velké díky také patří všem závodníkům a závodnicím, v neposlední řadě pak městu a samotnému Sokolu. Bez Vás všech jmenovaných by se totiž závod nemohl uskutečnit. Příští rok se na Vás budu opět těšit s dalšími organizátory a příznivci šplhu na již jubilejní desáté Velké ceně Libčice nad Vltavou 2021. Šplhu zdar!
Za odbor sportovní všestrannosti a šplhu
Karel Janda
Související fotografie najdete zde.
Zatím zde nejsou žádné komentáře.