Po sérii domácích zápasů byl na tento víkend v plánu výlet na sever Čech do města bílých tygrů. Předem jsme věděli, že nás v Liberci nečeká lehké utkání. Domácí měli za sebou vítězné derby s rivalem z Jablonce a jejich odhodlanost proti nám uspět byla dobře patrná, a to nejen z jejich internetových stránek. K tomu absence hned několika našich důležitých hráčů (chyběla např. střelecká kostra týmu, duo VW – Volf a Weigner) a bylo jasné, že cesta ke 2 bodům bude tentokrát hodně trnitá.
Liberečtí vstoupili do utkání s agresivní vysunutou obranou. Bránící spojky domácích nezřídka přistupovaly k našim hráčům daleko za hranici 9 metrů. Na naší straně byla k vidění naopak spíše zasunutá obrana 6-0. Úvod zápasu nám vyšel o něco lépe, než domácím. V obraně jsme poměrně solidně přistupovali k útočícím hráčům. V útočné fázi jsme byli schopni vysunutý blok domácích přehrát, a to hlavně slušnou souhrou s pivotem a solidním využíváním většího prostoru před brankovištěm k uvolnění spojek. Nicméně naše hra v útoku se postupně stávala více kostrbatou a domácí začali naše technické chyby trestat rychlými protiútoky. Mírný náskok, který jsme budovali během prvních patnácti minut zápasu, byl během krátkého časového úseku vymazán. Přestali jsme bránit s důrazem a slabá byla také naše snaha rychle se vracet do obrany po neúspěšném zakončení, resp. po ztrátě míče. Následkem toho bylo v podstatě vyrovnané poločasové skóre 13:14 z pohledu domácích.
O přestávce proběhla v naší kabině důrazná apelace hrajícího trenéra Martina Breyla na odstranění našich herních nedostatků. Náš nedůraz v osobních soubojích a špatná morálka směrem dozadu, to byly hlavní témata kritiky, kterou jsme si v kabině vyslechli. Následná týmová porada nad prvky hry, které bychom měli aplikovat ve druhém poločase, jakoby předznamenala náš kolektivní výkon ve zbytku utkání.
Prakticky od začátku druhého poločasu jsme začali konstantně pracovat na získávání náskoku nad domácími. V obraně jsme zlepšili nasazení. Změna defenzivního stylu na 5-1 také přinesla své ovoce v podobě několika technických chyb libereckých hráčů. V útoku jsme se snažili hrát trpělivě. Pochvalu si jistě zaslouží naše souhra s pivoty. V průběhu druhého poločasu se náš náskok ve skóre velice pomalu (ale pravidelně) zvyšoval, přičemž do závěrečné desetiminutovky jsme vstupovali cca +5 gólů. V samotném závěru utkání jsme udělali pár zbytečných chyb a nechali domácí dotáhnout až na rozdíl pouhých 2 branek, nicméně našemu vítězství tyto chyby již nemohly zabránit.
Naše hra měla opět řadu negativních jevů, nicméně vzhledem k situaci v kádru, zdravotnímu stavu některých hráčů a celkovému psychickému rozpoložení po prohraném zápase s Lovosicemi, bych na tomto místě rád vyzdvihl spíše pozitiva našeho sobotního výkonu. Jednoznačným plusem byla útočná souhra s pivoty, kterou Honza Podroužek přetavil v 9 vstřelených branek, a stal se tak nejlepším střelcem utkání. Jako pozitivní se jeví i poměrně nový prvek v naší hře, a to trpělivost, se kterou jsme si hlavně ve druhém poločase dokázali připravovat naše střelecké příležitosti. Hlavním pozitivem však byla bezesporu morálka týmu, který se dokázal vzchopit a předvedl, že svým kolektivním výkonem dokáže získávat body i navzdory svému oslabení. Oceněníhodný je hlavně přístup hráčů té nejzkušenější libčické kategorie, jmenovitě Milana Kyselici a bratří Mandů, kteří opět neváhali a oblékli libčický dres s úmyslem bojovat na palubovce. Důležitým prvkem našeho vítězství bylo také plné zapojení našich rekonvalescentů do hry. Pavel Martínek a Martin Doubek přispěli svojí bojovností navzdory jejich nedávným zdravotním komplikacím. Martin Breyl k bojovnosti přidal i 5 důležitých branek. Všem třem hráčům tímto přejeme, aby se jim nadále zdravotní komplikace vyhýbaly co možná největší oklikou. Toto přání samozřejmě platí i pro ostatní hráče.
Na závěr je jistě vhodné ocenit také kvality soupeře. Mladý kádr Liberce předvedl v příjemně zaplněné hale velice slušný výkon, který je pro tento tým jistě příslibem do budoucna. Navzdory absenci svojí patrně nejúdernější střelecké persóny, Matyáše Burdy, předváděli liberečtí mladíci houževnatou házenou. Individuálně stojí za zmínku střelecký výkon Dana Vrby, střelce 8 branek, pro zajímavost hráče narozeného v roce 1996.
Zapomenout nesmíme ani na ty z Vás, kteří si v sobotu udělali čas a přijeli nás podpořit do Liberce, za což Vám patří velký dík! Pro všechny fandy našeho oddílu připomínáme, že již tuto neděli 23. 11. od 16:00 hostíme v hale ve Břvích u Prahy tým z Jablonce nad Nisou. Přijďte nás podpořit proti silnému celku ze severu Čech!!! Autobus pro naše fanoušky bude jako obvykle připraven ve 14:15 z náměstí v Libčicích.
Na úplný závěr Vám přinášíme krátký rozhovor s jednou z nejdůležitějších postav našeho sobotního vítězství, 7 gólovým Petrem Česákem:
Petře jak vypadalo naše sobotní představení na palubovce Liberce z pohledu herně vytížené střední spojky?
Výsledek tomu možná nenapovídá, ale já osobně jsem si utkání užil. Bohužel jsme opět vyrobili nadmíru technických chyb a vše nebylo ideální, ale tým šlapal a táhlo se za jeden provaz. Nepochyboval jsem, že výsledek urveme a podle toho se i zápas odvíjel. V důležitých okamžicích zápasu jsme dokázali zařadit jedničku z neutrálu, zásadní rozdíl oproti domácímu zápasu s Lovosicemi.
V útoku jsi zaznamenal důležitých 7 branek. Jak se ti jevil náš ofensivní výkon a jaký vliv měla na naši hru absence některých hráčů?
Pravda, 7 branek bylo trochu nad plán. Ale spíše mě potěšilo, že jsme gólový příděl podělili mezi více hráčů, což je, dle mého názoru, základ úspěšného zápasu. Nutno ale říci, že nám chyběl klasický sniper za devítkou, i proto jsme se prosazovali více z hranice brankoviště a některé góly připomínaly výtvor Šmudly od Sněhurky. Nadstandard předvedl Podry v piketu, ale podobné výkony u něho očekávám v každém zápasu, tak bych to zase nepřeceňoval :-).
Pár slov k atmosféře v týmu během utkání a po jeho skončení?
Atmosféra? Vcelku dobrá. Občas byla vidět lehká absence kyslíku. V určitých okamžicích to vypadalo skoro na ozónové díry, ale v pravý okamžik jsme dokázali snížit emise a odvrátili tak globální oteplování. Ve zkratce mám z týmového vystoupení dobrý dojem. Držela se huba, makalo se a zbytečně jsme se nerozptylovali okolními vlivy (soupeř, publikum, rozhodčí). A po zápase? Euforie ve sprše, ostatně jako po každém vítězném zápase…
Nějaký vzkaz pro naše fanoušky směrem k nadcházejícímu důležitému domácímu utkání s Jabloncem?
Ať se nenechají zmást postavením Jablonce v tabulce a určitě přijdou bouřlivě fandit. Zdaleka to nebude jednoduché utkání.
[pe2-gallery album=“http://picasaweb.google.com/data/feed/base/user/100379966785658373631/albumid/6083519119885483841?alt=rss&hl=en_US&kind=photo“ ]
