V nezvyklém programu nás čekalo 4. utkání v necelých dvou týdnech. Na domácí palubovce jsme přivítali mužstvo Slavie Praha. Zápasy s tímto soupeřem jsou vždy zajímavé a napínavé. Pokud jsme se chtěli udržet na 1. místě, byl úkol jasný. Nic, než výhru, nebereme.

Oslabeni o hrajícího trenéra, slovenského mistra taktiky, Martina Breyla, jsme do utkání vstupovali namotivováni Milanem Kiselicou, jenž se chopil kormidla pro tento zápas. Utkání opět začalo vymeteným rohem branky Lukášem Waignerem. Úvod utkání byl velmi vyrovnaný, kdy branky padaly na obou stranách a po 10-ti minutách bylo skóre 4:4. A ve stejném tempu se pokračovalo dál. 20. minuta zápasu a skóre 7:7. Nespokojeni s vlastními výkony, jsme si vzali time-out a řekli jsme si, jak přesně chceme utkání dohrát. To jsme také dodrželi a do konce poločasu jsme odskočili na rozdíl 4 branek. Poločas 15:11.

S cílem zlepšit obranu a odskočit soupeři na větší brankový rozdíl jsme vstupovali do 2. poločasu . Co jsme si řekli, to jsme i potvrdili. Ve 40. minutě jsme již vedli rozdílem 7mi branek, přesněji 19:12. Tímto, jako by pro nás zápas skončil. V útoku jsme začali hrát kolikrát nesmyslně a soupeř nás trestal rychlými brejky. Přidáte-li do toho nedůraznou obranu a odražené balóny, od opět skvěle chytajicího Ondry Kříže, padající do soupeřovic rukou, není se pak čemu divit, že soupeř nás dotáhl až na rozdíl jediné branky. Do poslední desetiminutovky jsme vstupovali za stavu 20:19. Soupeři jsme již nedovolili tento zápas zvrátit a ve chvíli, kdy jsme díky neskutečnému gólu Petra Česáka, který možná ani on sám nevěděl, jak vymetl přes bloky víko soupeřovic branky, vedli rozdílem 3 branek, věděli jsme, že tento zápas už nepustíme.

Po bojovném výkonu jsme nakonec vyhráli 24:20. Slavia Praha potvrdila, že je vždy nepříjemným soupeřem a i tento zápas nám ukázal, je i nadále na čem pracovat. Je skvělé, že jsme vyhráli a že jsme zatím bez porážky a bez ztráty bodu. Je skvělé, že jsme dostali pouze 9 gólu v 2. poločasu, ale taky jsme jich jen 9 dali. Je potřeba se vyvarovat takovým výkonnostním propadům, příště by nás to mohlo stát zápas.

Opět své výkony potvrdil Lukáš Waigner, který svými bombami ničil soupeře. Svými kličkami, vynikajícími přihrávkami i koncovkou se k lídrům mužstva přidal znovu Ondra Tichý. Totéž můžeme říct o Janu Podroužkovi, který jako všichni jmenovaní dal 6 branek a stal se mužem zápasu. Doufám, že s námi při absenci Martina Krempy odehraje více utkání, než minulou sezonu, jelikož je velmi platným hráčem, kterého můžeme využít na více postech. Pochvala je třeba i ostatním hráčům, že udrželi tým na vítězné vlně.

Nyní nás čeká 10 dní odpočinku, kdy je potřeba kvalitně zregenerovat a připravit se na příštího soupeře. V neděli 20.10 od 16 hodin nás čekají domácí Lovosice B. S tímto soupeřem jsou zápasy hotové gólové žně. Zatímco u nás jsme soupeře porazili 42:25, na jaře nám to vrátil v poměru 35:46. To, co se v tomto utkání stalo víme všichni. Netřeba se k tomu vracet. Jsme rádi, že se Tomáš Barth uzdravil a opět se vrátil k házené, nejen ve starším dorostu, už v minulém kole se objevil v ,,B“ týmu Lovosic.

Čeká nás velmi těžké utkání s velmi houževnatým soupeřem, který nám v tabulce dýchá na záda a jeho výkony jsou letos velkým překvapením. Troufám si říct, že právě toto utkání bude klíčové pro vývoj podzimní části. Pokud chceme uspět, musíme podat výkon na hranici našich možností a vyvarovat se chyb, které jsme dělali nejen ve vzájemných utkáních, ale i v celém úvodu sezony.

Dámy a pánové, souboj o 1. místo začíná..