O uplynulém víkendu skončila zimní přestávka a s ní i čekání na další soutěžní zápas. Chuť do hry byla velká, což se příznivě odrazilo i na našem vstupu do utkání ve Šťáhlavech. Soupeře, s nímž jsme si na úvod letošní sezony doma poradili 33:16, jsme i v prvních minutách odvety výrazně přehrávali. I přes absenci hned několika hráčů se nám dařilo v obraně se spolehlivým Michalem Šimánkem za zády, z čehož jsme pak mohli těžit při přechodu do útoku proti rozhozené obraně. Netrvalo dlouho a měli jsme k dobru náskok 10:3 a soupeře, který v těchto chvílích nevěděl kudy kam.

Do zimní přestávky jdeme na průběžném třetím místě se 13 body za šest vítězství, jednu remízu a čtyři prohry. Rozhodla o tom naše nejtěsnější možná výhra v posledním podzimním kole na půdě VŠ Plzeň. Soupeři jsme tak dokonale oplatili vyřazení v zářijovém 2. kole Českého poháru, kdy se naopak radoval z vítězství o jediný gól on.

Do utkání s Ústím nad Labem jsme šli s jediným cílem. Bodovat doma naplno a napravit tak ztrátu z předchozího kola z Košutky. Základ k vítězství jsme položili už v prvních minutách, kdy jsme stavěli především na dobrém výkonu v obraně, za kterou se rozchytal Ondra Kříž. Díky tomu nás tentokrát nemuselo tolik trápit ani několik neproměněných šancí v útoku. V šesté minutě jsme vedli 4:1 a po třígólové sérii mezi 14. a 17. minutou byl rozdíl už pětibrankový (9:4).

Košutka se před utkáním s námi nacházela s pouhými třemi body na posledním místě průběžné tabulky, a tak bylo jasné, že se v domácím prostředí bude chtít vybičovat k výkonu, který by jí pomohl odlepit se ode dna. I my jsme měli o co hrát, ale hned v prvních minutách nás stejně jako v řadě předchozích utkání trápilo neproměňování vyložených šancí.

Do utkání proti Jablonci jsme vstupovali s jediným cílem. Zopakovat povedený výkon z minulého kola v Lovosicích a opět naplno bodovat. Vstup do zápasu se nám povedl, když jsme díky nasazení v obraně dostávali soupeře pod tlak a nutili ho k chybám ústícím ve ztráty míče. I díky tomu jsme vepředu dosahovali relativně snadných branek a po deseti minutách hry jsme vedli už 5:1.

Jen s jedním hráčem do pole na střídání jsme odjeli do Lovosic k utkání proti tamnímu B-týmu. I v okleštěné sestavě jsme ale dokázali to, co se nám v předchozím měsíci a půl ani jednou nepovedlo – připsat si 2 body za výhru. A tentokrát nešlo o ledajaké vítězství. Lovosické béčko, jež nám obvykle bývá vyrovnaným soupeřem, jsme porazili výrazným rozdílem.