V posledním zápase sezony jsme zvítězili nad Kutnou Horou a v konečné tabulce podzimní části nám patří 3. příčka.

Kutná Hora je po postupu ze Společné regionální ligy nováčkem ve druhé lize a do Břví přijížděla se 3 body za jednu výhru a remízu, za které jí prozatím patří poslední místo tabulky. Hostům chyběli 2 spojky základní sestavy Kroutil a Kůrka. My jsme v sestavě neměli stále zraněného Lukáše Weignera (který si vyzkoušel roli kouče na lavičce)  a obranného specialistu Luboše Mandu. Jeho bratr Ladislav Manda, seděl jako divák na tribuně, protože se doléčuje ze zranění ruky, ale do zápasu zasáhl v jeho úvodu jako oslavenec – nedávno prožité 40-cátiny jsou krásné jubileum a tak mu i touto cestou znovu přeji vše nejlepší a mnoho sportovních úspěchů.

Zpět ale k zápasu a jeho nejdůležitějším momentům. Zvolili jsme zataženou obranu s cílem zamezit hostům průniky brankovištěm co se nám ale dařilo jen napůl. Chyběl větší důraz a tak jsme v úvodu zápasu vedli střídavě o jednu až dvě branky. Následně hlavně díky několika gólům z rychlého protiútoku jsme soupeři odskočili až na 6 branek a vypadalo to, že s přehledem splníme roli favorita. Opak byl pravdou a naše nedisciplinovaná hra a využité šance hostí určili poločasové skóre 15:11 v náš prospěch.

Pokyny do druhého poločasu abychom zvýšili bojovnost a nasazení zůstali pro nás už tradičně v šatně. Hosté už v té době nemohli počítat se zraněným Hasalou. I bez něj ale hráli trpělivě a několikrát se dostali až na rozdíl 3 branek. Pak přišlo 10 minut, které definitivně rozhodli zápas, zaznamenali jsme 6 branek a hosté jenom 1. Skóre 28:20 a 4 minuty do konce už nedávali moc nadějí na zvrat. Hráči Kutné Hory však stále bojovali a tak ještě dokázali korigovat na konečných 29:23.

Z mého pohledu po tomto zápase snesli druholigové parametry jenom naši gólmani, kteří podali slušný výkon. Ondra Kříž dal vzpomenout na jeho cit pro založení rychlého útoku a David Šrám ve druhém poločase několikrát ukázal, že zákroky při střelách z brankoviště jsou jeho specialita. Za hráče je to Milan Kiselica, který příkladně bojoval a proměňoval svoje šance.

Dva body jsou potvrzení třetího místa v tabulce, předvedený výkon a hlavně nasazení vložené do zápasu ale ukázali, že je pořád na čem pracovat.

Sobotní večer zakončilo mužstvo společně s vedením a realizačním týmem už tradičním posezením v restauraci u Pětníka v pražských Dejvicích. Byla to odměna za dosavadní 3.místo v tabulce a povyražení po porci 11 zápasů, které už jsou za námi. Doufejme, že stejná radost a chuť slavit bude i na konci sezony.

Zápasová pauza, která bude trvat až do půlky února neznamená, že jsi dává pauzu i tým lidí, který pro vás připravuje tyto stránky a články (Petr Česák, Ondřej Kříž a já). V průběhu týdne se zde objeví zhodnocení podzimu očima trenéra a následně pro vás máme připravené další zajímavé články, které teď neprozradím.

Hrající trenér Maťo