Jsem rád, že jsem obdržel reakce na výzvu ohledně medailonků našich funkcionářů. Tento týden tedy uděláme opět menší odbočku a seznámíme se s dvojicí Tomáš Hykeš, Antonín Česák. Jako první zaslal medailonek Tomáš Hykeš. Tomáš je typickým představitelem angažovaného člověka v malém klubu okrajového sportu. S házenou začínal jako hráč, později přiložil ruku k dílu v roli trenéra a nyní se naplno věnuje běžnému provozu oddílu, respektive se spolupodílí na chodu celého libčického Sokola. Prospěšnou práci odvádí také v zastupitelstvu města, kde rozvijí myšlenky o spolupráci města a sportovních organizací v Libčicích.
1) Jak dlouho pracuji pro libčickou házenou a jak jsem se k „bafuňařině“ dostal?
Členem výboru jsem se stal jako trenér žáků, který se začal účastnil výborových schůzí před patnácti lety a zůstal jsem dodnes.
2) Co je vlastně mojí náplní práce? Jaké činnosti zastávám v rámci chodu oddílu a jaké povinnosti mám během zápasu?
Ve výboru spolurozhoduji o provozu a chodu oddílu, včetně finančního zajištění, přípravu turnajů atd. Jako jednatel TJ Sokol zajišťuji i tuto koordinaci. Během zápasů převážně píší zápisy, ale v případě potřeby řídím časomíru, zastupuji moderátora nebo hlavního pořadatele.
3) Jaká budoucnost čeká oddíl v nejbližších letech? Jaké vidím pro oddíl vyhlídky do budoucna?
O nejbližší léta zatím nemám obavy s ohledem na současný stav i zázemí, ale do budoucna to bude těžké. Bez mládeže to nepůjde, ale chci být optimista, přestože vím jak těžké je získat nové házenkáře.
4) Na jaké období libčické házené nejraději vzpomínám a proč?
Členem jsem od začátku sedmdesátých let. Prošel jsem všemi kategoriemi – od žáků přes Áčko do veteránů a bafuňářů. Nejhezčí období jsem zažil jako trenér. Na období, kdy kdy z malých žáčků začali vyrůstat házenkáři, kteří si vydobyli respekt mezi vrstevníky, budu vždy vzpomínat velmi rád.
5) Vzkaz pro fanoušky?
Díky za podporu, jen si myslím, že bývalých házenkářů by mohlo jezdit mnohem víc.
Otázky od Davida Šráma:
1) Kdo je/byl váš nejoblíbenější hráč Tj Sokol Libčic?
Je jich samozřejmě mnohem víc, ale řeknu jedno jméno Robert Doubek – zapálený pro házenou ve všech směrech, kamarád a byla s ním spousta legrace.
2) Na jakého soupeře se nejvíce těšíte?
U veteránů to je Dukla Praha, kde máme pár kamarádů, na Áčko se mi líbí Jablonec – těžký, ale férový soupeř.
3) Jakého hráče byste nejraději viděli v Libčických barvách?
Velmi rád bych viděl v našich dresech Vláďu Zámeckého, Tomáše Kvardu, Pavla Chalupu a další naše odchovance – talentované kluky, kteří bohužel s házenou skončili.
4) Jaký největší zážitek jste u stolku zažily?
Jsou to spíše drobnosti. Jednou se vyloučený hráč soupeře skromně dotázal zda mu již uplynul trest ( nebyla elektronická tabule) na stopkách jsme měli již čtyři minuty místo dvou, ještě vydrž řekli jsme mu a po chvilce začali se stopkami odpočítávat poslední vteřiny – teď spokojeně vběhl na hřiště.
5) Oblíbená skladba z repertoáru Martina Doubka?
Byl jsem dlouhá léta zvyklý na kvalitní repertoár Jirky Srby, trochu mne proto zaskočil Vláďa Douša svou modernou a na Martina jsem se ještě nestihl přeorientovat.
