Poslední report ze zápasu byl publikován někdy začátkem října. Od té doby se toho dost událo a je asi správný čas zrekapitulovat celý podzim. Po hektickém začátku soutěže měl nastat relativně klidnější střed s papírově slabšími soupeři a závěr sliboval opět dávku adrenalinu a nervů. Není asi potřeba komentovat každý zápas sólo, proto bych rád vypíchnul jen několik společných rysů.

Domácí zápasy se soupeři z dolní poloviny tabulky byly v naší režii a jednalo se o jednoznačné zápasy. Jak Loko Vršovice, tak Jiskra Zruč odešla herně především v 2. poločase, kde se potvrdila naše dominance. Nelze říci, že by se jednalo o procházku růžovou zahradou, ale zápasy byly plně pod kontrolou, a i proto se na palubovce točili všichni hráči. Jednalo se tak o úspěšné zapracování nových tváří a ostrá souhra méně obvyklých složení na hřišti. V řeči čísel jsme Loko Vršovice porazili 36:24 a se Zručí jsme si poradili v poměru 30:22.

Z časového hlediska byl mezi tyto zápasy ještě vložen výjezd do Českých Budějovic, kde se nám dlouhodobě nedaří. Předešlé zápasy byly ve znamení urputných obran a trápení v útoku. V podstatě se jednalo o dost podobný zápas, ale branek tentokrát padlo více. Obrana nebyla zdaleka tak pevná jako v domácích zápasech a celkově tým nebyl ve své kůži. Výsledkem byla remíza 26:26, která byla popravdě zklamáním, ale ve skutečnosti jsme asi za bod byli rádi. V té době se čelo tabulky vyrovnalo takovým způsobem, že rozdíl mezi 1. a 5. místem byl snad jen bod. Konec podzimu tedy sliboval zajímavá klání mezi týmy v čele a logicky někdo bude muset klopýtnout.

Jako první nás čekal zápas na Košutce, která neskrývala velká očekávání a sebevědomí. Hned v úvodu zápasu na nás vlítli jak vosy a nepřijemně kousali především rychlou souhrou ve druhé vlně. Postupně jsme ale tlak otupili a v poločase jsme byli na dostřel. Do druhého dějství jsme šli s taktikou hrát svou hru a bylo jen otázkou, zda se nám to bude dařit celý 30 minut nebo dojde k obvyklým výpadkům. Nemůžu to pojmenovat jinak, než že se tým semknul a bojoval jako jeden muž. Trpělivou hrou se podařilo obrátit skóre. Precizní obranou na hranici sebeobětování jsme vymazali střelce soupeře a narůstající náskok až na 8 branek bral soupeři klid. Konec zápasu jsme zkušeně pohlídali a z Plzně jsme odjížděli se dvěma body za vítězství 26:24. Největším plusem ale byl pocit z předvedené hry, která měla hlavu a patu a naplňovala taktické pokyny trenérů.

Vrchol podzimu měl přijít v domácím zápase s Třeboní, který dle postavení v tabulce přinesl přímý souboj o 1. místo. Z týmu bylo cítit odhodlání a chuť poprat se před domácím publikem o dobrý výsledek. Úvod zápasu byl z říše snů a Třeboň hrála druhé housle ve všech partiích zápasu. Poločas vyzněl jednoznačně v náš prospěch 18:8. Ve zkratce se dařilo asi vše, co jsme si před zápasem vytyčili. Obrana zaměřená na vyčnívající střelce jihočechů podpořená brankáři, organizovaná spolupráce v útoku a úspěšnost střelby udávaly směr zápasu. Konečný výsledek 33:23 zcela odpovídal předvedené hře. Tímto vítězstvím jsme si zajistili první flek podzimu, ale ještě nás čekal výlet na západ na půdu VŠ Slavia Plzeň.

Lehce slepená sestava opět potvrdila skvělý týmový výkon založený na taktické vyzrálosti. Soupeři jsme se krok za krůčkem vzdalovali a tým tak směřoval za 9. výhrou v sezóně. Nakonec jsme si odvezli výhru 30:21 a hlavně skvělý pocit z celého podzimu.

Celkově se bodově jedná o jeden z nejlepších, možná nejlepší, podzim ve 2. lize. Celkově jsme nasbírali 19 bodů a před 2. Třeboní a Žďárem máme dvoubodový náskok. Jaro přinese jistě ještě nespočet zápletek a převratů, ale s poctivou hrou z posledních kol můžeme pomýšlet vysoko.

Přehled všech zápasů

Statistika hráčů

Ze statistiky výše je patrné, že největší kometou libčického nebe se na podzim stal Dmitry Tsunaev, který se svými 72 brankami atakuje čelo tabulky střelců. Zápasy ale nebyly o jednom hráči a pochvalu zaslouží všichni hráči, kteří v zápasech bojovali a nechali na hřišti kus srdíčka. Pozitivním zjištěním je také zapracování dvou letních akvizic a to Radka Hovorku na postu křídla a Matouše Kose, který válčí na brankovišti soupeře. Oba dva se zapracovali do základní sestavy a jsou pevnou součástí týmu.

Poslední statistiku, kterou zde zmíním je založena na docházce, jak tréninků, tak zápasů. Je patrné, že bez tréninku to nejde a úspěšnost v zápase vyjádřena počtem gólů vcelku logicky koreluje s účastí na tréninku.

Jméno	Počet téninků	% účast	Počet zápasů	% účast	Branky
Breyl Martin	24	96	11	85	17
Kříž Ondřej	23	92	13	100	0
Hora Václav	22	88	12	92	13
Hovorka Radek	21	84	11	85	33
Palan František	20	80	12	92	32
Tsunaev Dmitry	20	80	11	85	76
Kos Matouš	19	76	12	92	21
Česák Petr	18	72	13	100	31
Tichý Ondřej	18	72	11	85	10
Šimánek Michal	17	68	12	92	0
Weigner Lukáš	16	64	7	54	42
Gebauer Josef	15	60	6	46	24
Starka Antonín	15	60	9	69	23
Horejš Michal	13	52	4	31	11
Hasala Ondřej	12	48	0	0	0
Hykeš Matěj	12	48	3	23	7
Zámecký Jindra	12	48	0	0	0
Kotisa Pavel	10	40	5	38	1
Gogolák Lukáš	8	32	6	46	5
Telvak David	8	32	0	0	0
Podroužek Jan	5	20	6	46	16
Kuna Ondřej	2	8	0	0	0

Nyní je do konce roku v plánu společná besídka, která se uskuteční v sobotu 9. 12. v Praze. Rádi na besídce uvítáme také celý management oddílu včetně nejskalnějších fanoušků.

Házené zdar!