V neděli 11. 12. bylo na pořadu dne poslední 11. kolo jihozápadní skupiny druhé ligy. Sokol Libčice zavítal na soupeřovu půdu do haly, kde své domácí zápasy hraje Košutka. Letošní bilance s týmy hrající své zápasy v Plzni nebyla vůbec lichotivá. Před posledním kolem byla v tabulce zajímavá konstelace. V případě výhry všech tří pražských celků se mohla na čele tabulky utvořit čtyřčlenná skupina, která by měla stejný počet bodů. Taková ale byla pouze teorie a důležité bylo, co se událo na hřištích.

Hned od prvních minut zápasu šel domácí celek do vedení, a pokud mě paměť neklame, udržel si ho i celých 60 minut. Libčickým se jako už po několikáté vstup do utkání moc nepovedl. Obrana si nebyla schopna poradit se spojkami dobře střílejícími z dálky a v útoku jsme po většinu první půle ztroskotávali na dobré obraně soupeře či gólmanovi. A pokud už se nám povedlo překonat jedno či druhé zastavila nás tyč. Do hry nás dostala až naše první přesilovka, díky které jsme dokázali zkorigovat gólový rozdíl. Bohužel při srovnání počtu hráčů na hřišti měla Košutka opět navrch. První poločas pro nás skončil nepříznivě 13:18.

V druhé půli se naše hra zlepšila a povedlo se nám ji o gól vyhrát. V konečném součtu to ale na body nestačilo. Z mého pohledu jediná herní činnost, v které jsme byli lepší, byla hra v oslabení a přesilovce. Ve všech ostatních herních činnostech nás hráči Košutky dokázali předčit, a proto oba dva body zůstaly po zásluze doma.

Doufejme, že v jarní části sezóny se nám povede naše nelichotivá bilance s Plzeňskými týmy vylepšit.

Statistika utkání