Do utkání s Mladou Boleslaví jsme nastupovali v roli velkého favorita. Postavení v tabulce jednoznačně hovořilo pro nás, ale na paměti jsme měli druhý poločas s tímto soupeřem v Českém poháru, kdy jsme s obrovskou dávkou štěstí slavili jednobrankový postup. Na toto utkání určitě nezapomněl také soupeř a věděl, že s Libčicemi se dá hrát…

Libčickým chyběl brankář Šrám a také křídelník Hykeš, který se v posledních zápasech výrazně střelecky prosazoval. Na straně hostů byly citelné absence obou zkušených borců Picka a Nováka. Boleslav od začátku vsadila na osobní obranu kanonýra Weignera. S touto obrannou koncepcí jsme počítali, protože fyzické parametry hostujících hráčů limitují v bránění o hlavu vyššího stokolivého borce. V úvodu utkání fungovala obrana, která do 15. minuty inkasovala pouze dvakrát z prostoru levého křídla. Naopak se dařil přechod do útoku a kombinace na brankovišti, kde bylo vzhledem k osobní obraně více prostoru. Bohužel žalostná koncovka z náskoků a sedmiček držela opticky skóre stále přijatelné pro hosty. Na tom měl zásluhu především brankář Soukup, který hosty udržel v kritických okamžicích v zápase. Od 20. minuty se hrála vyrovnaná partie, kdy se v naší obraně našla volná místa, hosté si postupně vynutili tři sedmičky, které na rozdíl od nás proměnili 100%. Poločas nakonec skončil 13:9 a to pro nás vzhledem k průběhu prvních 15. minut bylo žalostně málo.

Nástup do 2. půle máme většinou kritický. I teď to nebylo ono, ale branky se nedařilo střílet ani hostům a tak se náš náskok zvětšil až na 17:11. V tu chvíli jsme podlehli pocitu, že už se to nějak dohraje a soupeř rezignuje, jak to u něj bývá zvykem ve většině venkovních utkáních. Opak byl ovšem pravdou a na lavičce sedící úderné spojky Breyl a Weigner přihlížely, jak se Boleslav dostala na stav 18:16 a cítila obrovskou šanci získat překvapivé body. Soupeř najednou hýřil aktivitou a bojovností a na nás byl vidět úžas, co že se to vlastně děje. Naštěstí jsme paniku zažehnali důležitými brankami z křídla (Kiselica a Doubek), ale soupeř se stále nevzdával a korigoval na 20:18 a následně na 21:19. To už ovšem do konce utkání zbývalo pouze 30 vteřin, které jsme v oslabení dohráli na jeho půlce a v posledních vteřinách Podroužek upravil na konečných 22:19.

Vítězství musíme považovat za vydřené, ale upřímně jsme zase tolik nedřeli. Náš výkon s Bolkou ve srovnání s Dvorem byl co se týče nasazení diametrálně odlišný. Měli bychom se vrátit na zem a nepodlehnout myšlence, že každý se proti nám porazí po 40. minutách sám. Sympaticky bojující borci z Mladé Boleslavi nám ukázali, že tomu tak rozhodně nebude a za tom jim patří velký dík.

Nyní máme před sebou volný víkend a poté nás ve středu čeká pohárové utkání se Strakonicemi. V sobotu poté zajíždíme do Bělé k ligovému utkání, které rozhodně nebude jednoduché, ale po posledním utkání v Bělé, tam máme co napravovat a budeme chtít předvést, že házenou hrát umíme. Kdo tam byl, tak pochopí…

Statistiky utkání http://www.muzi.chf.cz/match_report.aspx?id=21551&cmpid=52

Komentář soupeře: http://www.hazena-hctjasmb.cz/TJ-Sokol-Libcice-nad-Vltavou-HC-TJ-AS-Ml-Boleslav-2219-139.html