V dalším druholigovém utkání jsme zavítali do Ústí. Po domácích výhrách jsme toužili konečně získat body z venku. Soupeř byl papírovým favoritem, protože  v letošním ročníku se netají ambicemi skončit do třetího místa a na začátku září nás i přes oslabenou sestavu po prodloužení vyřadil v Českém poháru. Už při pohledu na soupisku domácích bylo jasné, že utkání tentokráte nevzali na lehkou váhu a nastoupili zřejmě v nejsilnější možné sestavě.

Na začátku utkání nám nefungovala obranná činnost a soupeř se snadno prosazoval z brankoviště. Naštěstí se nám naopak dařilo v útoku a tak v 8. minutě byl stav 6:5 ve prospěch domácích. Následná osobní obrana na tvůrce hry domácích Vojtu Srbu zabrala a domácí nevěděli co mají hrát a ve 24. minutě jsme vedli 14:8 a vše vypadalo velmi nadějně. Pokud bychom neudělali tolik chyb v přechodu do rychlého útoku, tak to mohlo být klidně o deset. Domácí nezpanikařili, zareagovali na naši obranu a do poločasu se jim podařilo snížit na pouhé tři branky.

Nástup do druhého poločasu se nám opět nepodařil. Stejně jako v poločasu prvním jsme dostávali lehce branky a v 36. minutě to byla remíza. Tentokrát  jsme se nepoložili jako v Pardubicích a až do 49. minuty se to tahalo o jednu branku a to většinou ve prospěch domácích. Poté se nám podařil nečekaný zvrat a v 54. minutě jsme vedli 25:22. Domácí ovšem posledních šest minut zvládli bravurně. V každém útoku si vytvořili střeleckou příležitost a naopak na naší straně byla znát nervozita a lehce jsme ztráceli míč bez možnosti zakončení. V 58. minutě tedy domácí srovnali na 25:25. Pak ještě Lukáš Weigner střelou z pravé spojky nás přiblížil vítězství, ale hosté hned kontrovali. V posledním našem útoku jsme přišli o míč, ale tady můžeme pouze hořce konstatovat, že do té doby poměrně korektní rozhodčí neodpískali jasný faul na Petra Česáka. Poslední možnost tedy zbyla na domácí. Ti ji dokázali využít střelou ze střední spojky 7 vteřin před koncem, která se dala a měla chytit, ale bohužel…

Z vítězství se tedy radovali domácí. Zasloužili si ho především za chladnokrevnou koncovku utkání, kde nás jednoznačně a zkušeně přehráli. Každopádně na to, že před utkáním brali vítězství jako povinnost a nutnost, tak se na něj pěkně nadřeli, ale samozřejmě to se počítá.

Pro nás by byl bod zlatý, ale nedosáhli jsme na něj. Oproti Pardubicím to bylo mnohem lepší a opět to pro nás jsou další cenné zkušenosti, které draze platíme. Před sezonou by nám „prohánět“ favority stačilo, ale teď chceme mnohem více. Z pocitů, které vládly po zápase v kabině je jasné, že to takto cítí všichni a to je zásadní.

V příštím kole nás čeká další venkovní utkání. Zajíždíme do Jablonce, který je momentálně na druhém místě tabulky. Na kontě má čtyři výhry a jednu prohru. Je jasné, že nás nečeká nic jednoduchého, ale opět budeme bojovat o další druholigové body.