V sobotu 10. 2. 2018 se uskutečnil  V.  ročník Memoriálu Jana Vorla – závod v gymnastickém čtyřboji, kde Libčice rozhodně nemohly chybět. Závod probíhal tradičně v Sokole Libeň, ale tentokrát se oproti minulým ročníkům zpřísnila pravidla a přidala se ještě bradla. Před samotným zahájením bylo dost času na rozehřátí a protáhnutí, aby byli všichni závodníci připraveni na náročný závod. Začínalo se na přeskoku, který u nás v jednotě dospělá část cvičenců téměř netrénuje, ale i navzdory tomuto faktu se mi pokus vydařil a přemetem napřed jsem si k mé velké radosti  připsal na své konto známku přes 9 bodů a dostal se již na začátku do čela závodu. Dále následovala bohužel moje slabina, a to bradla, kde jsem zapomněl na výdrž v přednosu, čímž mi byla stržena hodnota celého prvku a mohl jsem se jen smutně dívat nad průměrnou známkou těsně nad 8 bodů. Při třetí disciplíně v pořadí, na hrazdě, přišla značná nervozita, která postihla nejednoho závodníka. Hrazda totiž  uskakovala do stran v napojené části ke konstrukci. Naštěstí se neutrhla a všichni tak bez újmy ve zdraví odcvičili své předzávodní  i závodní pokusy.

Memoriál J. Vorla 2018

Memoriál J. Vorla 2018

Při velice pěkném nástupu borce Martina Szábo ze Sokola Poděbrady hrazda hodně hlučela,  a tak jeho ukázkové veletoče nazad viděl snad každý. Já jsem  se v tu chvíli ocitl ve svízelné situaci, protože mi bylo jasné, že musím  zařadit svůj nejtěžší prvek a zariskovat s přehmatem souruč po veletoči napřed a následném saltu vzad toporně. Nicméně se mi tento  risk vyplatil a znovu jsem se ujal vedení.

Jako poslední nářadí v pořadí přišly kruhy. Ty mám rád, a tak jsem se zklidnil a cítil se  vyrovnaně. Borci z ostatních jednot podávali  vyrovnané výkony, když v tom nastoupil opět Martin Szábo a zase předvedl čistou a náročnější sestavu. Nenechal jsem se tím  ale vyvést z míry, pořádně jsem se rozcvičil, prohřál svalstvo a  dostal se  do pohody. Zvládl jsem své nejtěžší prvky včetně dvou rozporů na více než předepsané 2 vteřiny.  Moc se mi ale nevydařil výkrut nazad, čímž  následné salto vzad bylo toporné,  puštěné později a doskok nebyl  úplně ideální.

Po skončení hlavního závodu se všichni přesunuli ke šplhu, kde závodníci poměřili své síly ve šplhu na laně ze sedu a bez přírazu nohou. V tzv. sekundárním závodě se šplhalo na laně délky 7,5 m. Po vyčerpávajících předchozích disciplínách se ne všichni zúčastnili závodu na laně, o to bylo moje vítězství zaslouženější, neboť se mi podařilo vyhrát jak v gymnastickém čtyřboji s 36,05 body z celkově 40 možných, tak na laně dlouhém 7,5 m v čase 7,90 vteřiny.

Závody byly pro mne díky tomuto úspěchu  příjemné, ale upřímně, byly dlouhé. Rozhodčí to totiž vůbec neměli jednoduché a stávalo se, že se občas i dohadovali mezi sebou. Nakonec  se  všichni domluvili a závod, z kterého jsem k mé velké radosti pro Libčice přivezl dvě zlaté, tak mohl být ukončen.