Během uplynulého víkendu se v Libčicích uskutečnil 65. ročník turnaje o putovní pohár města Libčice. Stejně jako minulý rok jsme jako pořadatel měli problém s obsazením turnaje. Z tohoto důvodu si dovolím přidat krátké zamyšlení k okolnostem ještě před tím, než se dostaneme k samotným faktům.
Přesně před rokem jsme řešili obdobný problém. Po rozeslání desítek pozvánek jsme začátkem srpna stále neměli jediný potvrzený oddíl. Následovaly osobní telefonáty, které v lepším případě končily nezávazným příslibem. Nic jistého. Zhruba týden do turnaje ale situace vypadala poměrně dobře. Potvrzené Rokycany, Všenory a Most s otazníkem. Dále příslib od Sparty Praha, která ale avizovala, že na kompletní mužstvo to asi nebude.
Vlastně se zvažovalo zda bude turnaj o 4 nebo 5 družstvech. Vše ale bylo rychle jinak. Most s otazníkem přestal komunikovat a trochu alibisticky se omluvil přes SMS. Rokycany ruší účast a dva dny před turnajem se omlouvají i Všenory. Důvod? Jiný turnaj. Nasnadě je pak správná otázka: Co jsme udělali špatně?
Pohledů na věc může být hned několik. Nechci hodnotit ani vybírat ten správný, to ať si každý udělá sám. Jedna věc je ale jistá, za rok bude nejspíše situace stejná a něco bychom změnit měli.
Možné důvody slabé účasti:
- Termín – obvykle poslední víkend v srpnu není ideálním termínem. Jedná se sice o přípravné období před začátkem soutěže, ale zároveň o poslední dny prázdnin, což znamená dovolené. Týmy nejsou kompletní a někdy to prostě na turnaj „neposkládají“.
- Venkovní hřiště – asi nejkontroverznější parametr libčického turnaje. Realita je taková, že již téměř každý oddíl v nejnižší soutěži má k dispozici halu a ven se nikomu moc nechce. Bohužel zkušenost některých oddílů v minulých ročnících byla deštivá a tím pádem i jejich poslední.
- Slabá propagace tradice a atraktivity turnaje spojeného s posvícením – co si budeme povídat, návštěvníky je potřeba nalákat něčím výjimečným. V podobném termínu se hraje několik turnajů a Libčice tedy musí nabídnout něco navíc oproti běžnému turnaji v hale. Cestou tak může být správná komunikace posvícení – občerstvení, večerní zábavy, možnosti návštěvy poutě, atd.
Konec nudného vzdychání. Turnaj se nakonec uskutečnil a tady je jeho hodnocení.
Přes všechny omluvenky dorazila alespoň Sparta Praha, byť jen ve třech hráčích. Strategie byla tedy jasná. Posílené Libčice sestavily 2 týmy. Jeden z libčických odchovanců a druhý z legionářů (a Sparty), bez kterých by se házená v Libčicích již možná nehrála. V plánu bylo odehrát 2 zápasy v čase 2 x 25 minut. Počasí tentokrát přálo, i když noční bouřka zanechala povrch vlhký. Úroveň obou zápasů byla ale vysoká a diváci měli možnost vidět kvalitní házenou. Výsledky zápasů byly 24:19 a 27:19 ve prospěch Libčic 🙂 Pravda, Libčice nemohly tentokrát prohrát.
Závěrem je nutné poděkovat Spartě, která dorazila a hlavně předsedovi oddílu Majkovi Kiselicovi, který měl s organizací a sháněním soupěřů nejvíce práce. Na jeho již prošedivělé hlavě přibyl asi nejeden stříbrný vlas.
Suma sumárum se turnaj odehrál a i s celkem slušnou diváckou účastí. Je jen škoda, že si na hřiště nenašlo cestu ještě více dětí, které jsme zvali. Připravené dovednostní soutěže se líbily a zasloužené medaile si děti odnášely s úsměvem na tváři.
Příští rok na 66. ročníku na viděnou!
