Po slibném druhém poločase a vítězství nad Lokomotivou Plzeň jsme věděli, že nás čekají dva velmi těžké zápasy. Nejprve doma proti tradičnímu rivalovi z Prahy 4 a poté na půdě velmi nepříjemného Havlíčkova Brodu, který umí vzít favoritům body.

Libčice – Praha 4 30:25 (15:10)

Do utkání jsme vstoupili ze stejným cílem jako proti Lokomotivě Plzeň. Tedy hrát rychlou házenou za každých okolností a utahat hráče soupeře. Do stavu 9:9 drželi hostující hráči krok, ale posledních deset minut patřilo nám a do šaten jsme šli s vedením 15:10. Ve druhém poločase začal soupeř pomalu snižovat, ale zhruba v 15. minutě jsme opět obnovili rychlý přechod do útoku. Evidentně jsme měli více sil než soupeř a častou rotací hráčů jsme se dostali do rozhodujícího vedení, které jsme uhájili až do konce. Opět se jednalo o vynikající týmový výkon proti soupeři, který má dobrou úspěšnost střelby a nedělá technické chyby. Individuální výkony některých hráčů nebyli ideální, ale každý bojoval na maximum a to je v této soutěži základ. Pochválit lze přechod po obdržené brance, ze kterého jsme několikrát skórovali za několik sekund. Špatná byla střelba ze spojek, která musela být mizerných 30%. Nejlepší utkání v našem dresu odehrál Radim Svoboda, který vsítil 6 branek a některé z nich byly velmi důležité. Na druhé straně přidal z křídla branky Fanda Palan. Bylo to první jarní utkání, kdy jsme se mohli vyloženě opřít o střelbu z tohoto prostoru.

Havlíčkův Brod – Libčice 26:32 (13:15)

S vědomím toho, že tento zápas může být jeden z klíčových v letošní sezóně jsme zajížděli do Havlíčkova Brodu. Bohužel se vše sešlo tak, že jsme se museli obejít bez několika důležitých hráčů a také hlavního trenéra. Soupeř sice neměl do té doby moc bodů, ale především v domácích utkáních umí být hodně nepříjemný a vzít body favoritům (Žďár, Praha 4). Pokyny před utkáním byly jasné: opět hrát rychlou házenou a poctivě bránit klíčové střelce soupeře Zicha a Rezka. Celý první poločas byl velmi vyrovnaný. Občas jsme se dostali do vedení, které jsme neudrželi dlouho a až v samotném závěru jsme odskočili na rozdíl dvou branek. V kabině jsme si řekli, že to není špatné a chce to pouze zlepšit koncovku a udržet herní disciplínu. Vstup do druhého poločasu se nám nepovedl a domácí rychle srovnali. V následující fázi se nám ovšem povedl přechod do druhé vlny a rychlými góly jsme soupeře trestali a dostali se až do vedení o sedm branek. Poté jsme fenomenálně prohráli přesilovku 6 na 4 a to dokonce 2:0. O našem vítězství v tu chvíli bylo již jasno a to asi poznali i někteří hráči soupeře a ještě před koncem utkání odešli do šatny. Zápas můžeme hodnotit úplně stejně jako proti Praze 4. Skvělý týmový výkon, disciplína a nasazení. V obraně se vyplatila sázka na střídání dvou hráčů, kde dominoval tradičně nepříjemný Venca Hora doplněný příkladně bojujícím Davidem Telvakem. V poli se k nejlepšímu jarnímu výkonu rozehrál Petr Česák a velké množství energie odevzdal Dima Tsunaev, který vsítil standartních 8 branek. Poděkování patří také Lukáši Gogolákovi a Pavlu Kotisovi, kteří za nás nastoupili po delší době a ukázali proč patří do našeho kádru.

Vzhledem k tomu, že v 15. a 16. kole ztratili nějaké body všichni naši nejbližší soupeři, tak jsme si upevnili vedoucí postavení. Náskok je to ovšem velmi tenký a o prvenství budeme muset bojovat zřejmě až do posledního utkání. Z posledních dvou a půl utkání je vidět, že se zvolil správný směr. Hráči mu důvěřují a chtějí ho hrát. Dokážeme se poměrně kvalitně připravit na každého soupeře. Nerozhodí nás absence několika hráčů. Teď je to o tom v tomto režimu vydržet až do konce soutěže. Nyní nás čeká Velikonoční přestávka a po ní poslední blok šesti utkání v řadě. Žádné z nich se nevyhraje samo a ke každému musíme přistoupit stejně důsledně jako proti Havlíčkovu Brodu. Pak nepochybuji, že budeme úspěšní. Děkujeme všem za podporu!